,,Asi nejhorším okamžikem vztahu je rozchod. Lidé se často rozchází a utíkají od svých lásek, protože jsou líní řešit, odpouštět, či bojovat za svůj vztah. Utíkají pak jak zbabělci a ani si neuvědomujou, že utíkají často jen sami před

  http://www.facebook.com/pages/Po%C4%8Fme-sa-mazna%C5%A5-/189257374511103

Je to strašný pocit,když si myslíš,že už ses odmiloval/a,zapoměl/a na toho člověka na kterém ti záleželo a kvůli němu si probrečel/a mnoho nocí a najdnou ten člověk napíše nebo se jenom usměj a ty se do něj znovu zamiluješ..víš,že s ním už nikdy nebudeš,že v jeho životě nic neznamenáš,ale přesto doufáš,že to bude jinak..Mišule

V jeden okamžik mi někdo změnil život...Byl jsi to Ty!Zlé chvíle jsi prokládal krásnými a dělal jsi to tak dlouho,až si v mé mysli utřídil štos zážitkůmz něhož vznikla kniha o 365 stránkách jménem VZPOMÍNKA.Napsal jsi ji ty,svou přítomností i nepřítomností,hříchem i odpuštěním,slovy i mlčením,polibky a pohlazením.Tu knížku znám nazpaměť.Tolik slov a tolik vět a všechny končí slovem ODPOUŠTĚT...Zavírám

Někdy si říkám v jakém světě to vlastně žijem.Každý člověk někoho pomlouvá aniž by ho vůbec znal.Odsuzuje ho za to jak vypadá,za to jak se chová,ale přitom neví čim si ten člověk v životě prošel.Šíří o něm lži aniž by znal pravdu.Nejdřív poznejte ty lidi,zjistěte co je pravda a pak až odsuzujte.Zjistěte čím si ten člověk prošel,možná mu budete moct pomoct.Zamyslete se nad tím,co o ostatních říkáte! :) Vaše Mišule  

Chcete se svěřit se svým příběhem,jestli ano tak mi ho napište na: anonymka595@seznam.cz :)

Jak už se tak říká, každý by si měl napsat svojí zpověď, a mě přijde že toto je vhodná metoda jak svou zpoveď předat dál.. Takže začnu asi takhle: Štve mě všechno, každá věc do poslední. Chtěl bych se zmenit ale nevim k jaké straně jestli být dobrý nebo špatný, zatím mi připadá, že žiju ve světě kterej mě nechápe.. Jen proto že nekouřim, nefetuju, a nechlastám jak duha tak nejsem něčim jinej, přijde

Občas si přemýšlím nad tím jaký je vlastně všední život každého z nás, to jak všichni bereme to co děláme jako samozřejmost.. ale zamyslete se občas: Jaké by to asi bylo mít život někhoo úplně jiného? Tuto otázku si kladu celkem často a občas mam snové vize jako mít život milionáře nebo podobné neproviditelné sny., Hodně z vás si říká že je tu zbytečně, ale každý časem pochopí že je tu pro něco

Poslední dobrou si stále víc opakuji v hlavě proč tu vlastně jsem, proč tu jsem když tu vlastně nemám místo, každý si občas klade tuhle otázku a kdo na ní odpoví? Bible? to asi těžko, každý by si měl najít svou odpověď ale mě se bohužel nedaří jí najít.. každým dnem čím dál víc, minutu po minutě si říkám jestli by nebylo lepší to nějakým způsobem změnit,(každý si domyslí), k čemu je život kde máte

Všichni se něčemu bráníme, ale když poznáme jaké to ve skutečnosti je, tak většinou měníme názor. A je to i případ Noci, tmy, klidu, a strachu. Každý z nás se uršitě někdy bál jít v noci sám ven, ale proč se vlastně bojíme? pronásleduje nás naše vlastní fantazie a způsob přikreslovat si k realitě nereálné, tak jakože jdete a představujete si jak na vás někdo od někud skočí a v zápětí začnete utíkat